Záznam hudby a zvuku

913 CZK - 913 CZK

Žánr: Rock
Subžánr: Progressive Rock
Subžánr: Psychedelic Rock
Interpret / Téma: Porcupine Tree
Typ: LP deska
Typ: Album
Typ: Barevná
Hmotnost: 180 g
Složení setu: 2 ks
Rychlost: 33 1/3 RPM
Vydavatelství: Peaceville
Barva: Bílá

814 CZK - 814 CZK

Varianta: Godbluff (LP) (2021 Reissue)
Barva: Černá
Země původu: Německo
Balení obsahuje: LP
Složení setu: 1 ks
Rychlost: 33 1/3 RPM
Interpret / Téma: Van Der Graaf Generator
Typ: LP deska
Typ: Album
Typ: Nové vydání
Dekáda interpreta: 1960

796 CZK - 796 CZK

Dekáda interpreta : 2020 - 2029
Země interpreta : USA
Hmotnost : 180 g
Interpret / Téma : Kenny Burrell
Balení obsahuje : LP
Datum vydání : 2021-08-20
Dekáda interpreta : 1960 - 1969
Varianta : Midnight Blue (LP)
Typ : Album
Vydavatelství : Blue

275 CZK - 318 CZK

Speciální dvojalbum k sedmdesátému výročí založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů představuje pestrý výběr pěveckých sólistů, kteří svým umem a nadšením dokládají variabilitu a stálou živost lidové písně.
První CD přináší malý výběr z desítek hodin nahrávek takzvaných rozh

Parafráze přezdívky Josefa Myslivečka (Il divino Boemo), s vloženým italským označením houslí naznačuje téma nahrávky, tím jsou komponující housloví virtuosové z českých zemí 18. století. Tím nejvýznamnějším, jehož vliv byl srovnáván s Tartinim, byl bezpochyby František Benda. Jakkoli inspirován Vivaldim, vytvořil si vlastní osobitý interpretační styl, který je oslavován i v hudebním cestopise Charlese Burneyho. CD představuje sonáty dochované v Praze v dobových opisech. Druhý pól nahrávky pak tvoří dosud nepovšimnuté skladby hudebníků donedávna prakticky neznámých. Život Františka Jiránka je významně spojen s kapelou hraběte Václava Morzina - a bezprostředně i s osobou A. Vivaldiho. Dalším objevem nahrávky je pak sonáta J. A. Gureckého. Díky hráčskému mistrovství i galantní jemnosti houslistky Lenky Torgersen a svrchovaně muzikantskému doprovodu cembalisty Václava Lukse (mj. také dirigenta souboru Collegium 1704) nám nahrávka objevuje fascinující svět slavných českých houslových…

Renomované Smetanovo trio se po brahmsovském kompletu ponořilo do světa hudby 20. století. Odkaz francouzského impresionisty Maurice Ravela v oblasti komorní hudby je sice skromný na počet opusů, ale skrývá opravdové skvosty. Jeho jediné klavírní trio, dokončené ve spěchu před odchodem na frontu, patří k tomu nejkrásnějšímu, co pro dané obsazení v minulém století vzniklo. Motivický materiál místy napovídá o baskickém původu skladatele a částečně čerpá z tehdy rozpracovaného klavírního koncertu. Také Šostakovičovo Trio e moll, dílo invenčně bohaté a emocionálně kontrastní, patří k nejdražším klenotům i svědectvím století, v němž vzniklo. V hudbě přítomná zatěžkanost doby vrcholící světové války v mnohém kontrastuje s náladou málo známého prvního Šostakovičova tria, jednovětého, překvapivě zralého díla sedmnáctiletého skladatele. Mezinárodně ceněný český soubor přináší nahrávku tří skvostných komorních děl uplynulého století ve zralé a inspirativní interpretaci. Komplet trií Ravela a…

Z výzvy Piazzollovy učitelky Nadii Boulanger "Astore, musíš najít svou hudbu!" se zrodil nový žánr, nový barevný hudební svět plný emocí, Tango Nuevo. Nové tango, hudba se svou vlastní identitou, která překračuje hranice žánrů. Ve století stále se prohlubující propasti mezi skladatelem a publikem se Piazzollovi podařilo neuvěřitelné: vystavět most, vytvořil nový žánr - téměř výhradně komorní, s nezaměnitelnou zvukovostí a frázováním, hudbu, kterou posluchači milují a která probouzí jejich emoce. Tango Nuevo učarovalo i akordeonistovi Ladislavu Horákovi a violoncellistovi Petru Nouzovskému, dvěma vynikajícím hudebníkům mezinárodního renomé; v jejich podání se to okouzlení šíří k posluchačům po celé Evropě - na koncertech i prostřednictvím této nahrávky. Na CD najdete i dvě skladby Josého Bragata, který jako violoncellista a aranžér působil v řadě Piazzollových seskupení, a Richarda Galliana, Piazzollova žáka, považovaného dnes za jednoho z nejlepších akordeonistů na světě. Tango…

První sólové a výhradně autorské album Ondřeje Brzobohatého dostalo název Identity a obsahuje songy, které se pohybují mezi jazzem, soulem, popem, funky a bigbítem. Populární hudebník a herec sbíral materiál delší dobu, tak aby vznikla promyšlená, neuspěchaná kolekce písniček o jeho hudební, ale i lidské identitě. Za pozornost stojí i texty, které kombinují smysl pro rytmus i proměnlivost emocí v nápaditých metaforách. Ondřej Brzobohatý písničky natočil společně se svými koncertními spoluhráči, spolužáky z konzervatoře Jaroslava Ježka: bubeníkem Tomášem Kozelkou, saxofonistou Matoušem Kobylkou, baskytaristou Jaroslavem Pokorným a kytaristou Ondřejem Fišerem. Smyčce obstaral Epoque Orchestra pod vedením Jana Kučery. Jako host se ve skvělém česko-slovenském duetu Vietor objeví na Slovensku velmi populární zpěvák Peter Cmorik a v písni Věštkyně zazní vokál Terezy Černochové. Identity obsahuje 10 silných skladeb, mezi kterými nechybí ani song And The Oscars Go To, jenž předznamenal vydání…

Emotivní starozákonní text Nářků připisovaných proroku Jeremiášovi se již od středověku stal předlohou vícero zhudebnění. To Zelenkovo mezi nimi zaujímá významné místo. Jako jedno z prvních vrcholných Zelenkových děl na drážďanském dvoře patří Lamentace společně s pražskými Sepolkry (Supraphon SU 4068-2) a Responsorii mezi kompozice určené pro Svatý týden, kterým vrcholí velikonoční příběh Ukřižování a Vzkříšení. Lamentace se provozovaly v rámci temných hodinek zvaných Tenebrae a autorovi se v nich podařilo propojit kontemplativní rovinu se silným dramatickým nábojem. Zelenkova záliba v neobvyklé instrumentaci se tu projeví např. v poslední lamentaci (sólové housle, fagot a chalumeau - nástroj blízký dnešnímu klarinetu). Zelenka zhudebnil pouze dvě lekce prvního nokturna pro každý den; každé třetí čtení je na nahrávce provedeno ve formě gregoriánského chorálu, jak pravděpodobně znělo i na drážďanském dvoře. Renomovaný soubor Collegium Marianum přináší vůbec první komplet Lamentací v…

Přes 20 000 prodaných desek, více než 220 koncertů doma i ve světě (včetně Francie a Číny), dvě velká turné, dvakrát vyprodaná Lucerna... To je jen dílčí výčet úspěchů projektu "Gipsy Way". Tuto první desku se svou cikánskou kapelou Pavel Šporcl natočil v roce 2008 - a po šesti letech uspořádal společně se Supraphonem v legendárním studiu Domovina dva koncerty, které daly vznik novému albu "Gipsy Fire". Druhé vkročení do téže řeky? Ne tak docela. Řadou technicky extrémních skladeb z "cikánského" repertoáru prolínají chytlavé i melancholické filmové melodie (Velký blondýn, Šumař na střeše nebo téma, jež Pavel nahrál pro film Musíme si pomáhat) a nádherná Piazzollova modlitba Ave Maria, při níž se tají dech. Pavel i kapela hrají jako o život a podle průvodních reakcí publika se zdá, že by si ten koncert rovnou dali ještě jednou. Tak to na CD není žádný problém. Gipsy Fire - gejzír nespoutané energie a strhující virtuosity, pohlazení čisté krásy.

Málokterá země se může pochlubit tak bohatým a barvitým vánočním repertoárem jako Čechy. Baroko navíc do textů vneslo okouzlující až něžnou poetiku - dojatí pastýři se v nich, plni rozpaků, rozplývají nad krásným Jezulátkem. Později k vánočním písním přibývalo skladeb formálně složitějších (pastorely ad.), nejčastěji v podobě árií či duet s doprovodem. Jeden z jejich autorů, Josef Antonín Sehling, jakkoli zakotvený v barokním světě, už připravoval půdu pro nový hudební sloh. Studoval ve Vídni, v Praze byl členem vyhlášené Morzinovy kapely a v chrámu sv. Víta řadu let zastával kapelnickou práci, jakkoli z pozice "pouhého" houslisty (vzpomeňme na Zelenku, "kontrabasistu" dvorní kapely v Drážďanech). Post kapelníka zastával na několika pražských kůrech - mj. v kostele Panny Marie pod řetězem, kde vznikla i tato premiérová nahrávka. Ta zahrnuje Sehlingovy skladby od adventu až po Klanění tří králů. V Sehlingovi jakoby stále doznívá kouzlo Michnových písní, současně se otevírá svět…

Ve dvaceti letech vyhrál Jiří Vodička evropskou soutěž Young Concert Artists, o rok později si přivezl stříbro z celosvětového kola v New Yorku. Je sólistou Janáčkovy filharmonie Ostrava, spolupracuje s dalšími vynikajícími orchestry (PKF, FOK ad.) a dirigenty (Bělohlávek, Hrůša, Netopil, Förster). Díky pozvání Gidona Kremera na jeho Kammermusikfest Lockenhaus (2011) měl možnost spolupracovat s hudebníky jako Vilde Frang, M. Barenboim, N. Daniel ad. V roce 2012 se stal členem renomovaného Smetanova tria. V šestadvaceti letech patří bezesporu k nejvýraznějším hudebníkům mladé generace, a to nikoli jen ve své domovině. Zvolit si pro debutovou nahrávku virtuosní repertoár pro sólové housle, to vyžaduje notnou dávku kuráže, a především bravurní techniku a muzikalitu. Jiří Vodička je však z těch vzácných úkazů - slyšíte jej hrát Paganiniho a máte bytostný pocit, že není na světě nic snazšího. Ve vybrané společnosti Paganiniho, Kreislera, Ysa?e, Ernsta či Bacha se pohybuje s naprostou…

Druhý díl již zahájené albové trilogie naší legendární kapely! Nutnost pro fanoušky, zajímavé oslovení pro všechny, kteří na Olympiku vyrostli, tedy pro už několik generací posluchačů. Důkaz skutečnosti, že i po padesáti létech skládání a hraní je zcela reálné dodat písničky, které si v mnoha ohledech nezadají se slavnými hity z minulosti. Do pomyslné velké bestofky tak potěšitelně přibývají další songy. Loňské album mělo v názvu šílence, leč byla to sada povedených písniček s nádechem nezaměnitelného olympického popu. Tentokrát by drsňáci ukazovali na hard rockovou jízdu, které by byl Olympic schopen, ale nakonec tuhle cestu zvolil jen v několika případech, viz Leguán nebo Muzikál. Tak či onak je to nepochybně rockověji znějící deska, s minimem akustických nástrojů i zábavně zarputilými riffy, zahájená a capella popěvkem a doplněná několika vskutku funkčními baladami (např. Němá), primárně však tažená ráznými kytarovkami. Nechybí ovšem třeba ani Tancovačka, song berkovským klavírem…

"...posadil se, přehlédl naposledy partituru smuteční hudby, kterou sám zhotovil ke svému pohřbu, a - když lehce se jej dotkl anděl smrti - naklonil hlavu a zemřel." Dobová zpráva Ch. F. Schuberta o úmrtí osmdesátiletého kapelníka štrasburské katedrály Notre Dame F. X. Richtera vyznívá poněkud romanticky (o dva roky později byl takřka identický příběh spojován s úmrtím Mozartovým). Při pohledu na rukopisnou partituru díla se však nelze ubránit myšlence, že jde o esenci kompozičního odkazu. Z celé plejády skladatelů tzv. české hudební emigrace vystupuje Richter jako výjimečná osobnost. V jeho osobité hudební řeči se odrážejí místa jeho studií a působení: mistrovský kontrapunkt (vídeňská studia u J. J. Fuxe), prvky neapolské opery, mannheimská škola… Richtera provázela pověst strážce tradic "pravého chrámového slohu" v době, kdy se již na scéně prosazoval galantní sloh směřující ke klasicismu. Jaká to podobnost s "drážďanským" Zelenkou! Snad i proto stále čeká Richter a především jeho…